vitamín D

 
 
 
 
 
 
Cholekalciferol, živočišný prekurzor kalcitriolu
 Ergokalciferol, rostlinný prekurzor kalcitriolu
 

 
 

Vitamín D (jinak také antirachitický vitamín) je souhrnný název pro steroidní hormonální prekurzory, souhrnně označované též jako kalciferoly. Jsou výchozí látkou pro syntézu kalcitriolu, hormonu, který významně ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu.

Vitamín D ovlivňuje 200 různých chemických reakcí v organismu. Byl nalezen téměř ve všech typech lidských buněk a ve všech lidských tkáních.[1]

Chemicky se rozlišuje vitamín D2 (ergokalciferol) a vitamín D3 (cholekalciferol).

Sluneční záření

Za normálních okolností se vitamín D tvoří v kůži působením slunečního záření z provitamínu 7-dehydrocholesterolu, derivátu cholesterolu. Fotony ultrafialového záření štěpí B jádro 7‑dehydrocholesterolu za vzniku cholekalciferolu, tedy vitamínu D3. Tuto schopnost výroby vitamínu v kůži si osvojili suchozemští obratlovci přibližně před 300 milióny let, kdy se přesunuli z oceánu, který byl bohatý na vápník.[2]

Syntéza působením slunečního záření by měla stačit na pokrytí až 80 % denní potřeby, v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období. UVB záření, které vytváří vitamín D na kůži, neprochází skrze mraky a někdy neproniká ani skrze ozónovou vrstvu. Pokud je Slunce nízko, jeho paprsky dopadají k Zemi pod úhlem menším než 47°, UVB záření se odráží od ozónové vrstvy a téměř vůbec k nám neproniká. Můžeme se celým tělem vystavit na slunce, opálit se (UVA záření), ale nezískáme žádný vitamín D. Proto je ranní nebo večerní opalování pro zisk vitamínu D naprosto zbytečné. V létě, kolem 21. 6, je mezi 10 a 16 hodinou dostatek UVB záření. Ale od 21.6. se slunce začíná obracet k jihu. V jižním Polsku lze získat UVB záření do 3. 9., v Turecku do konce září, v Egyptě do 20.10. UVB začíná pronikat do centrálního Polska od 12. 4. Test na získání vitamínu D. Tužku přiložíme kolmo k zemskému povrchu. Pokud je stín tužky mnohem kratší, než její výška, UVB záření k nám proniká.[3]

Množství vytvořeného vitamínu D v kůži závisí hlavně na geografické poloze co nejblíže rovníku a také na možnosti využívání UV záření v dostatečné míře.[4] Vitamín D se tvoří v kůži vlivem UVB (320–280 nm) záření (tzv. Dornovo záření), které prochází sklem jen v 1-8 %, zato však proniká vodou, zvláště mořskou, do hloubky několika metrů, čímž je umožněn vznik previtaminu D v těle ryb.

Množství vytvořeného vitamínu D snižují ochranné krémy, časté koupele v horké vodě, suchá kůže starších lidí, velké množství melaninu v kůži, zahalování těla a znečištění ovzduší.

Lidé, kteří se často omývají teplou vodou a mýdlem, zbavují svou kůži mazu a tuku, čímž dochází i ke snížení obsahu 7-dehydrocholesterolu v kůži.[5] Vitamín D je tvořen živými buňkami v epidermis, a proto v kůži zůstává přítomen i po omytí vodou a mýdlem krátce po vystavení UVB záření.[6] Suchá kůže starších jedinců neobsahuje dostatek 7-dehydrocholesterolu, čímž je možnost získání potřebného hormonu D touto cestou silně omezené.[7] V některých tropických oblastech se setkáváme s endemickým výskytem nedostatku vitamínu D, který je způsobený zahalováním žen z náboženských důvodů a mužů kvůli ochraně před extrémním slunečním zářením. [5]

Potraviny

V potravinách se cholekalciferol nachází v rybím tuku, játrech, vaječném žloutku a mléce. Z potravin můžeme získat malé množství vitamínu D. Tresčí játra obsahují 5000 IU D3 v jedné konzervě. V jedné kávové lžičce (5 g) rybího tuku se nachází 1250 IU D3. V mléce, mléčných výrobcích a vejcích se nachází malé množství vitamínu D, protože skot a slepice jsou většinou chované v uzavřených prostorách, nemají přístup ke slunečnímu záření a sami trpí nedostatkem vitamínu D[8].

Obsah vitamínu D v potravinách: losos 624 IU ve 100 g, sardinky 440 IU ve 100 g, tuňák 236 IU ve 100 g, vejce 52 IU ve 100 g, švýcarský sýr 20 IU ve 100 g.[9]

V roce 2017 se dospělým osobám doporučuje dávka 2000–4000 IU denně. [10]

Některé potraviny jsou fortifikovány vitamínem D – v USA a ve Švédsku je obohaceno mléko, v ČR mléčná výživa pro kojence a batolata, čemuž je nutno přizpůsobovat dávkování vitamínu.[11]

U rostlin je prekurzorem ergosterol, morfin a rostlinný vitamín D je pak ergokalciferol, neboli vitamín D2.

Doporučená denní dávka
  věk (roky) cholekalciferol [μg]
Kojenci 0,0–0,5 7,5
0,5–1,0 10
Děti 1–10 10
Muži 11–24 10
25+ 5
Ženy 11–24 10
25+ 5
Těhotné ženy   10
Kojící ženy   10

Údaje z Recommended Dietary Allowances, 10th Edition. Food and Nutrition Board, National Research Ccouncil–National Academy of Sciences, 1989

Nejméně dvě třetiny všech lidí, kteří žijí v severních zeměpisných šířkách, mají menší nebo větší nedostatek vitamínu D (především v zimních měsících). Správná hladina vitamínu D v krvi je 30-60 ng/ml. Hladina dlouhodobě nižší než 30 ng/ml může vést ke chronickým onemocněním. Pokud někdo neví, kolik vitamínu D jeho tělo produkuje a chce si ho doplnit, měl by si nechat vyšetřit hladinu vitamínu D v krvi. Podle výsledku lékař určí správnou dávku individuálně.

Každodenní příjem 1000 IU několik měsíců vede ke zvýšení hladiny v krvi o 10 ng/ml.

Pokud nemáme žádný jiný zdroj vitamínu D, můžeme jednou týdně přijmout 30000 IU.[9]

Vitamín D je pohlcován tukovými buňkami, které jej tak odvádějí mimo krevní oběh. Tuk jej pak naváže na sebe a neuvolní jej ani v případě potřeby. Bylo zjištěno, že na každých deset kilo nadváhy je potřeba navýšit denní příjem vitamínu D o dalších 17%.[12]

Vitamín D je rozpustný v tucích. Aby se dobře vstřebal z trávicího traktu, je třeba ho užívat s tučným jídlem. [5]

V létě mezi 10 a 16 hodinou můžeme za 15-20 minut na slunci v plavkách získat až 20000 IU vitamínu D3. (když ho nebudeme 2 dny vymývat z kůže mýdlem). [3]

Biologické působení

Jeho význam je v účasti při resorpci vápníku a fosfátu ze střeva a přispívá tak k regulaci a optimalizaci hladiny vápníku a fosforu v krvi. Fosfor i vápník jsou důležité pro stavbu kostí. Vitamín D je proto významný pro uchování kostí silných a nepoškozených.

Vliv na imunitní systém

Podrobnější informace naleznete v článku Vitamín D a chřipka.

Vitamín D je rovněž důležitý pro správné fungování imunitního systému.[13] Dlouhodobý nedostatek vitamínu D je prokazatelně spojen s vyšší náchylností k tzv. akutním respiračním infekcím a chřipce. Aktivní metabolit 1,25-dihydroxycholekalciferol hraje důležitou regulační roli v produkci antimikrobiálních peptidů (např. katelicidinu), které jsou důležitou součástí imunity tkání. Tento vitamín je rovněž důležitý v různých imunodermatologických procesech (viz léčba lupénky kalcitriolem).

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/