Biotin

Biotin (vitamin H) je u lidí nezbytný pro metabolismus a normální růst.
Přispívá zejména k udržování normálního stavu vlasů a pokožky.

Uvažujese o možných účincích biotinu při takových poruchách, jako je plešatění a některý typy zánětlivých onemocnění pokožky, ačkoli zatím nejsou k dispozici nezvratné důkazy.

 Biochemie biotinu

Biotin má důležitou funkci v metabolismu cukrů, tuků a aminokyselin. Působí jako kofaktor v reakcích cyklu kyseliny citronové. Je tedy důležitý jak pro vznik energie, tak pro transformace metabolitů. Je nezbytný pro přenos oxidu uhličitého a pro udržení stálé hladiny krevního cukru. Biotinylační reakce, při kterých se biotin váže na různé aminokyseliny, jsou důležité pro růst a obnovu buněk a tkání. Silná afinita biotinu k aminokyselinám je i příčinou symptomu „vaječného bílku“. Podle nejnovějších výzkumů hraje biotin významnou roli také při expresi genů na transkripční a translační úrovni a podílí se i na replikaci DNA.

Projevy nedostatku biotinu u člověka

Projevy nedostatku biotinu u člověka se vyskytují převážně v souvislosti s nadměrnou konzumací syrových vajec. Tato dřívější pozorování byla potvrzena i současnými studiemi. Avšak zároveň bylo prokázáno, že konzumace čtyř vajec týdně neohrozí zdraví dospělých ani kojenců a malých dětí.  Při normální stravě se příznaky nedostatku biotinu objevují jen vzácně při závažných poruchách střeva, jako je „syndrom krátkého střeva“, nebo při parenterální výživě.

Nedostatek biotinu se projevuje vyrážkou v oblasti obličeje, vypadáváním vlasů, nerovnoměrným rozvrstvením obličejového tuku, ale také některými neurologickými projevy (mravenčení končetin) a depresemi či halucinacemi. U dětí se mohou vyskytnout i závažnější neurologické poruchy a opoždění vývoje.

Medicínský výzkum posledních let však napovídá, že vzácné případy biotinové avitaminózy vůbec nemusí být způsobeny nedostatkem biotinu, ale mohou být důsledkem dědičné metabolické poruchy, kdy tělo nedokáže znovu použít – tedy recyklovat tento vitamin, přestože je ho v těle dostatečné množství. Tato porucha je klasifikována nedostatečnou činností či úplným deficitem některých karboxyláz, zejména tzv. biotinidázy, tedy enzymů, které fungují jen v přítomnosti biotinu.

Příznaky a projevy deficitu biotinidázy se obvykle objevují během několika prvních měsíců života, ale věk nástupu se liší. Děti s velkým deficitem trpí často záchvaty, mají slabý svalový tonus (hypotonii), problémy s dýcháním a je u nich pozorován opožděný vývoj. Pokud se neléčí, může to vést k onemocnění sluchu, k vývoji očních abnormalit a ke ztrátě zraku. Tyto děti trpí ataxií, kožními vyrážkami a ztrátou vlasů. Jsou také náchylné k plísňovým infekcím. Okamžitá léčba a celoživotní strava s biotinovými doplňky může zabránit mnohým z těchto komplikací.

Incidence deficitu biotinidázy v běžné populaci je relativně nízká, asi 1 dítě na 60 000 novorozenců, ale v některých částech světa může být i vyšší. Například nedávný výzkum v Maďarsku prokázal, že výskyt této autosomálně recesivní genetické vady je v západní části  státu asi třikrát vyšší než v jiných částech Evropy. Pro autosomálně recesivní typ dědičnosti je typické, že postižení se nevyskytuje v každé generaci, ale spíše „ob generaci“. Geneticky postižení jedinci se tak rodí fenotypově zdravým rodičům.


Přes neúplné znalosti o biologických účincích biotinu se dnes uznává, že tento vitamin může svým působením ovlivňovat stav pokožky, vlasů a nehtů a že příznivě ovlivňuje i nervovou soustavu. Zdá se však, že zdravý a dobře živený člověk avitaminózou biotinu netrpí. Biotin může mít význam i pro nemocné diabetem a možná má i další pozitivní účinky. Ty jsou však zatím ve stadiu výzkumu a nebyly dosud přesvědčivě prokázány.

 Kde najdu: Biotin C plus